Stručný životopis

Narodil jsem se 12. června 1941.

Maturoval jsem na JSŠ v Piešťanech v roce 1958.

Vysokoškolské vzdělání v oboru radioelektronika jsem získal v r. 1963 na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Po absolvování vysoké školy jsem pracoval v podniku Středočeské strojírny Vodochody jako samostatný zkušební technik.

Potom od r. 1965 do r. 1990 jsem pracoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT postupně jako vědecký pracovník, samostatný vědecký pracovník (od 25. 10. 1982) a vedoucí vědecký pracovník (od 7. 3. 1990). V této době jsem směřoval svůj výzkum hlavně do oblasti zpracování velmi slabých signálů v radioelektronických systémech. Na FEL ČVUT jsem získal vědecké hodnosti CSc. (od 21. 6. 1973) a DrSc. (od 10. 7. 1990). Kromě výzkumu jsem se na FEL ČVUT podílel také na pedagogické činnosti v oblasti radioelektronických systémů.

V r. 1991 jsem se na ČVUT habilitoval. Habilitační řízení proběhlo 18. ledna 1991 před sekcí vědecké rady pro elektroniku a sdělovací techniku Elektrotechnické fakulty. Vědecká rada Elektrotechnické fakulty ČVUT 22. ledna 1991 v tajném hlasování souhlasila s mým jmenováním docentem pro obor radioelektronika.

Od r. 1990 pracuji na Provozně ekonomické fakultě Vysoké školy zemědělské v Praze (později se název změnil na Česká zemědělská univerzita), kde jsem byl přijat na základě konkursu ze dne 31. 10. 1990 a pověřen vedením a 31. 1. 1991 jmenován vedoucím Katedry informačních systémů a využití počítačů (název katedry byl později změněn na Katedra informatiky). Na tomto pracovišti jsem odpovídal za koncepci inženýrského studijního oboru Informatika, vytvořil jsem nové předměty Systémové inženýrství, Projektování informačních systémů a Management Information Systems, které přednáším nebo jsem přednášel pro inženýrské studium a předmět Informační management, který vyučuji pro doktorandské studium. 1. 6. 1992 jsem byl na České zemědělské univerzitě jmenován profesorem pro obor Informatika v agrokomplexu a přijat na místo profesora na základě konkursu z 26. 3. 1993. I v konkursu 5. 12. 1997 jsem byl opět přijat na místo profesora. Po rozdělení Katedry informatiky na 2 katedry jsem byl na základě konkursu ze dne 30. 11. 1998 vybrán do funkce vedoucího Katedry informačního inženýrství. Od 5. 11. 1992 mám též živnostenský list na konzultační činnost v oblasti vývoje systémů.

Jsem nebo jsem byl členem vědeckých rad Vysoké školy zemědělské v Praze, České zemědělské univerzity v Praze, Provozně ekonomické fakulty ČZU, Univerzity Hradec Králové a Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice. Na PEF ČZU jsem předsedou oborové rady postgraduálního doktorského studia Informačni management, byl jsem členem rady ředitelů a výkonným tajemníkem EUNIS (Evropské organizace pro univerzitní informační systémy) nyní jsem členem Councilu EUNIS, jsem zakladatelem a předsedou EUNIS-CZ, tj. sdružení jehož členy jsou m.j. všechny veřejné vysoké školy ČR, atd.

Mé výzkumné aktivity směřují do oblasti tvorby a zavádění informačních systémů, metod umělé inteligence pro podporu skupinového rozhodování za podmínek neurčitosti. Od roku 1992 jsem byl odpovědným řešitelem nebo koordinátorem mnoha výzkumných projektů z oblasti informačních systémů a technologií např. v rámci programů Tempus (mezinárodní projekt s účastí 5 univerzit za 3 států), FR-VŠ a Infra, Národního programu výzkumu, Výzkumného záměru MŠMT a Grantové agentury ČR.

Byl jsem na několika zahraničních pobytech, zejména studijním pobytu na technické univerzitě Eindhoven v Nizozemí v roce 1978 a na přednáškovém pobytu na 5 indických univerzitách v roce 1988.

Nejsem a nikdy jsem nebyl členem žádné politické strany. Mám lustrační osvědčení ze dne 3. 9. 1992.

Vybrané publikace

1. Článek impaktovaný

• VRANA, I. – VANÍČEK, J. – KOVÁŘ, P. – BROŽEK, J. – ALY, S. A Fuzzy Group Agreement-Based Approach For Multiexpert Decision Making in Environmental ssues. Elsevier Environmental Modelling & Software, 2012, roč. 2012, č. 2, s. 1-12.
• VRANA, I. – ALY, S. – VANÍČEK, J. Fuzzy Aggregation and Averaging for Group Decision Making. Knowledge-Based System, 2009, roč. 22, č. 1, s. 79-84. ISSN: 0950-7051.
• BERNHEIM, JL. – VRANA, I. Similia Similibus Obscurantur: The pharmacological clinical aktivity bias. Fundamental & Clinical Pharmacology, 1995, roč. 9, č. 6, s. 583-592.
• VRANA, I. Optimum Statistical Estimates in Conditions of Ambiguity. IEEE Transactions on Information Theory, 1993, roč. 39, č.3, s. 1023-1030.
• VRANA, I. Ambiguity resolving of Estimates for Sawtooth Quantities with Normal Observation Errors. Information theory, statistical decision functions, random processes. 1992, Vol. A, s. B469-B475.
• VRANA, I.: Quality of Optimum Statistical Estimates in Case of Ambiguity. Kybernetika, 1991, roč. 27, č.6, str. 506-521.

2. Článek neimpaktovaný, indexovaný ve světových databázích

• VRANA, I. – ALY, S. Integrating multiple fuzzy expert systems under restricting requirements. Agricultural Economics (Zemědělská ekonomika), 2006, roč. 52, č. 4, s. 187-196. ISSN: 0139-570X.
• VRANA, I. – ALY, S. Toward Efficient Modeling of Fuzzy Expert Systems. Agricultural Economics (Zemědělská ekonomika), 2006, roč. 52, č. 10, s. 456-460. ISSN: 0139-570X.
• VRANA, I. Trends in information infrastructure of enterprises. Agricultural Economics (Zemědělská ekonomika), 2006, roč. 52, č. 4, s. 173-176. ISSN: 0139-570X.
• VRANA, I. – ALY, S. Multiple parallel fuzzy expert systems utilizing a hierarchical fuzzy model. Agricultural Economics (Zemědělská ekonomika), 2007, roč. 53, č. 2, s. 89-93. ISSN: 0139-570X.
• VRANA, I. Evaluating the knowledge, relevance and experience. Agricultural Economics (Zemědělská ekonomika), 2008, roč. 54, č. 11, s. 529-535. ISSN: 0139-570X.
• VRANA, I. – ALY, S. Assessing candidate industrial technologies utilising hierarchical fuzzy decision making systems. International Journal of Industrial and Systems Engineering, 2010, roč. 5, č. 5, s. 483-501. ISSN: 1748-5037.
• VRANA, I. – ALY, S. Approaches to assess group consensus in Yes-or-No type experts’ group decision making. Agricultural Economics (Zemědělská ekonomika), 2010, roč. 56, č. 4, s. 192-199. ISSN: 0139-570X.
• VRANA, I. – ALY, S. Combining the Crisp Outputs of Multiple Fuzzy Expert Systems using MPDI along with AHP. Agricultural Economics (Zemědělská ekonomika), 2011, roč. 57, č. 5, s. 217-275. ISSN: 0139-570X.
• VRANA, I. – ALY, S. Modeling Heterogeneous Experts’ Preference Ratings for Environmental Impact Assessment Through a Fuzzy Decision Making System. Lecture Notes in Business Information Processing, 2011, roč. 359, č. 1, s. 535-549. ISSN: 1865-1348.

3. Článek recenzovaný dle seznamu Rady vlády pro výzkum

• VRANA, I. – ALY, S. Fuzzy expert marketing-mix model. Agricultural Economics (Zemědělská ekonomika), 2005, roč. 51, č. 1, s. 30-37. ISSN: 0139-570X.
• VRANA, I. – ALY, S. Fuzzy Logic Identifier of the Short-term Objectives. Agricultural Economics (Zemědělská ekonomika), 2005, roč. 51, č. 1, s. 38-46. ISSN: 0139-570X.
• VRANA, I. – SOBOTKA, P. Automatic on-line risk analysis of suspicious transactions. Agricultural Economics (Zemědělská ekonomika), 2007, roč. 53, č. 12, s. 15-21. ISSN: 0139-570X.
• VRANA, I. – ALY, S. Evaluating engineering projects emplying fuzzy logic . Slaboproudý obzor, 2007, roč. 63, č. 2, s. 17-21. ISSN: 0037-668X.
• VRANA, I. Information and knowledge management in strategic control and ambient intelligence. Scientia Agriculturae Bohemica, 2008, roč. 39, č. 1, s. 53-54. ISSN: 1211-3174.
• VRANA, I. – ALY, S. – VANÍČEK, J. The Multiplicative Proportional Deviative Influence combining criterion. Systémová integrace, 2010, roč. 17, č. 3, s. 77-88. ISSN: 1210-9479.

4. Odborná kniha

• VRANA, I. – ČERNÝ, A. – BÚŘIL, J.; Methods for Building a University Information Systém. Brno, EUNIS, 2001, 158 s. ISBN 80-214-1837-0.
• VRANA, I. – RICHTA, K. Zásady a postupy zavádění podnikových informačních systémů. Praha: Grada publishing, 2005, 187s. ISBN 80-247-1103-6.

5. Kapitola resp. kapitoly v odborné knize

• VRANA, I. – ALY, S. Ambient Intelligence Perspectives II. Amsterdam: IOS Press BV, 2009, 188s. ISBN 978-1-60750-480-1. Conceptual Models for Managerial Ambient Intelligence, s. 53-63.
• VRANA, I. – ALY, S. – VANÍČEK, J. Technologies for Supporting Reasoning Communities and Collaborative Decision Making. New York, USA: Information Science Reference - IGI Global, 2010, 474s. ISBN 978-1-60960-091-4. Methods of Group Decisions and Aggregation of Experts’ opinions, s. 151-171.

Odpovědi na otázky redakce Mladá Fronta Dnes

Na většinu otázek jsem Vám již odpověděl v předchozím stručném životopise. Zde odpovím na otázky ostatní:

1. Má habilitace i vědecká hodnost DrSc. nejsou v oboru radiotechnika, ale radioelektronika, což není totéž. Otázku jak souvisí obor radiotechnika s mým působením v pozici vedoucího katedry informačního inženýrství považuji za demagogickou, nekorektní a neprofesionální, protože dobře víte, že působení ve zmíněné funkci není podmíněno jen určitým oborem habilitace či jiné kvalifikace, ale že je to především funkce manažerská. Pravděpodobně též víte, že dnešní věda je silně multidisciplinární, kde se jednotlivé obory vzájemně doplňují, podporují a potřebují.

Radiotechnika položila začátkem minulého století teoretický základ pro bezdrátové přenosy signálu, zpočátku pro přenos telegrafních zpráv, později rozhlasových programů. Z té doby se dodnes laicky spojuje slovo rádio s pojmem rozhlas. Radiotechnika prodělala během století obrovský vývoj jak v oblastech použití bezdrátových přenosů, tak (zejména) v rozvoji součástkové základny. Název radiotechnika se tak změnil v název radioelektronika, který vyjadřuje, že tato disciplína se kromě bezdrátových přenosů zabývá též elektronickými součástkami, zařízeními a systémy. Elektronické součástky byly m.j. od samotného začátku nutnou podmínkou pro vznik a rozvoj počítačů. Současné počítače jsou propojeny pomocí bezdrátových sítí, např. WiFi. Počítače komunikují se svými periferiemi (např. tiskárnou, klávesnicí, myší) pomocí bezdrátového propojení. Takže kromě elektroniky se v počítačových a informačních systémech uplatňuje i rádio.

Pro vysvětlení vzájemného propojení různých vědních disciplin uvedu ještě příklad s počítačovou tomografii. Je počítačová tomografie doménou medicíny, elektroniky, snímací techniky a teorie řízení, nebo počítačové grafiky či dokonce strojírenství? Bez žádné z výše uvedených vědních disciplin by počítačová tomografie nikdy nevznikla.

Je možné uvést bezpočet takových příkladů ze světa, který nás obklopuje. Já jsem navíc pro svůj výzkum na ČVUT používal v té době nejvýkonnější počítače v Československu, zejména ve Výpočetním centru OSN v Bratislavě, Výpočetním středisku Důchodového ústavu v Praze a v Oblastním výpočetním centru ČVUT v Praze, o čem se dnešním mladým informatikům může jenom zdát.

2. V odpovědi na právní předpis se budu odvolávat zejména na Studijní a zkušební řád ČZU v Praze pro studium v doktorských studijních programech z 30. 9. 2010 (dále jen Řád). Řád je vnitřní předpis ČZU schválený ředitelem odboru vysokých škol MŠMT.

Podle čl. 2 bod (1) Řádu „Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblast výzkumu nebo vývoje“. Bod (3) „Studium v doktorských studijních programech je organizováno jako prezenční nebo kombinované“. Článek 5 bod (1) „Student doktorského studijního programu je členem akademické obce fakulty a vztahují se na něj práva a povinnosti vyplývající ze zákona a vnitřních předpisů ČZU a fakulty pro příslušnou formu studia.“ Bod (2) „Student má nárok na 6 týdnů prázdnin v kalendářním roce.“

Tomu je potřeba přizpůsobit aktivity doktoranda.

Zmíněné opatření bylo reakcí jednak na úkoly, vyplývající ze Zprávy Akreditační komise o hodnocení doktorských studijních programů/oborů na PEF ČZU v Praze ze září 2011. Dalším důvodem bylo vytvoření podmínek pro plnění úkolů stanovených vedením PEF a motivačním programem fakulty. V neposlední řadě toto opatření bylo reakcí na stížnosti některých školitelů, že se doktorandi vyskytují na katedře zpravidla jen v době své výuky i stížnosti doktorandů prezenční formy studia, že jejich kolegové též prezenční formy studia nemusí být na pracovišti.

Zmíněné organizační opatření směřuje ke zlepšení podmínek práce těch doktorandů, jejichž zájem o studium je vážný. Mají rezervovánu místnost, kde mohou provádět svůj výzkum.

Nemají dle opatření stanovenou „pracovní dobu“, jak se někteří z nich snaží překrucovat, ale „pobyt na katedře“. Opatření též uvádí, že zdůvodněné odchylky od základního režimu je možné individuálně projednat s vedoucím katedry. Reakce na opatření se velmi lišila. To co někdo považuje za přínos, jiný za omezení, posuďte sám: Část doktorandů opatření uvítala, někteří požádali o úpravu základního režimu a ve zdůvodněných případech jsem změnu schválil. Jindy jsem změnu neschválil, zejména když doktorand argumentoval, že nemůže být přítomen na katedře, když musí být v zaměstnání. To je ale v rozporu s duchem i literou Řádu i jiných předpisů. Doktorand musí sám posoudit, zda chce být doktorandem prezenční formy studia a pobírat stipendium, nebo být doktorandem distanční formy při zaměstnání, ale bez stipendia. Jeden doktorand proto požádal o přestup na kombinovanou formu studia, další hledají cesty, jak ono opatření zpochybňovat, obcházet a napadat. Režim nastavený našim opatřením platí stejně pro všechny doktorandy prezenční formy studia a je běžný na jiných katedrách ČZU. Podle mých zkušeností soustavná soustředěná (osmi i více-hodinová) činnost nejenže nebrání tvůrčí činnosti, ale naopak ji podporuje, na místě přitom příliš nezáleží.

Na konec ještě jedna poznámka. Dnes se hodně mluví o právech a svobodách občanů a zaměstnanců. To je určitě dobře. Přitom ale, což už dobře není, se až příliš často zapomíná na to, že kromě práv a svobod občanů a zaměstnanců existují také jejich povinnosti. A úplně špatně je to, že mnozí lidé se snaží maskovat neplnění svých povinností a závazků vymýšlením si příběhů o porušování svých práv.

To je pak vděčné téma pro bulvární média, což je již přímo zvrácené.